Príroda

V radosti i strasti človeka ukazuje sa celý charakter prírody.

(Mizantrop)

* * *

A je to príroda, ktorá sama seba ukončuje, je to príroda, ktorá pohŕda sama sebou. Je to príroda, ktorá sama seba vychvaľuje, haní, prejavuje si úctu, vďačnosť i nevďak. Táto príroda, toľkými obdivovaná a ospevovaná (t. j. prostredníctvom vlastných výtvorov oddávajúca sa sama sebe - samoľúba), má vzhľadom k človeku vydieračskú povahu: ona totiž vydiera sama seba, prostredníctvom teba!

(Mizantrop)

Chýba mu divočina, určitá slobodnejšia a nebezpečnejšia príroda a taká forma jeho bytia, pri ktorej všetko, čo je v inštinkte silného človeka zbraň a pancier, je tu právom. Jeho cnosti spoločnosť zavrhla...

(F. Nietzsche - Súmrak modiel)

Keby bola príroda zakončila naše zápästie konským kopytom, a nie dlaňami a ohybnými prstami, kto by v takom prípade pochyboval o tom, že by ľudia bez zručnosti, bez obydlia, bez obrany pred zvieratami, úplne zaujatí starosťami ako získať potravu a vyhnúť sa dravej zveri ešte aj teraz blúdili v lesoch ako potulné stáda?

(Helvétius - O duchu)

Všetci tí doterajší, takzvaní mizantropovia vyčleňovali človeka z prírody, čo by cudzorodú látku, vybíjali si na ňom svoj hnev v silnom kontraste voči toľko zbožňovanej prírode a tým ho vlastne robili výnimočným, priradili mu moc a zodpovednosť - lenže to sú vlastnosti, ktoré nemá.

(Mizantrop)

Príroda! Obklopuje a objíma nás - nemožno sa od nej odpútať ani k nej užšie priľnúť. Bez toho aby nás povzbudzovala či varovala, včleňuje nás do kolobehu svojho tanca a unáša nás, kým vysilení nevypadne z jej objatia.

(J. W. Goethe - Príroda)

... každému patrí len to, čo vie získať, a tak dlho, ako si to vie udržať. Toľko teda o tomto úbohom stave, do ktorého stavia človeka sama príroda.

(T. Hobbes - O človeku)

Jednou totiž přírodní zdroje zákonitě musí dojít, je jen otázkou kdy. Se zrychlujícím se ekonomickým růstem se tak životnost zdrojů geometricky zkracuje.

(J. Kalous - Opice na Titaniku)

Príroda nám ukazuje predmety; tieto predmety sú v určitom vzťahu k nám i navzájom medzi sebou. Poznanie týchto vzťahov tvorí to, čo nazývame duchom.

(Helvétius - O duchu)

Musíme uznať, že pokiaľ ide o ozajstnú povahovú veľkorysosť, človek sa nevyrovná ani najpodlejšiemu spomedzi vyšších živočíchov. Je zrejmé, že už od prírody je neschopný dosiahnuť ich úroveň, že už od prírody trpí nejakou chybou, ktorá mu naveky znemožňuje dosiahnuť takú úroveň, lebo očividne ide o trvalú nezničiteľnú, neodstrániteľnú chybu.

(M. Twain - Prekliate ľudské pokolenie)

Ale měli bychom si uvědomit, že když předěláme přírodu podle lidských přání, riskujeme, že z ní uděláme odraz našich vlastních patologií.

(J. Gray - Kacířství)

Udáva potreby, pretože miluje pohyb. Aké podivuhodné, že všetok tento pohyb docieľuje s tak nepatrnými prostriedkami. Každá prirodzená potreba je dobrodením. Rýchlo uspokojená, rýchlo opäť vznikajúca. Ak poskytne príroda o jednu viac, potom je to nový zdroj slasti; ale čoskoro nadobúda rovnováhy.

(J. W. Goethe - Príroda)

„Zdá se, že ztroskotal pokus přírody přivést na Zem rozumnou bytost.“ (Nils Bohr)

(J. Kalous - Opice na Titaniku)

Pozitivní ideál, který navrhujeme, je Příroda. To jest, DIVOKÁ příroda; ty aspekty fungování Země a jejích živých bytostí, které jsou nezávislé na lidské správě a prosty lidského zasahování a kontroly.

(T. Kaczynski - Manifest)

Ondráš má už dvadsať rokov, ba vyše; totkina nádeja, ktorú hneď od útleho veku jeho prechovávala, že ďalší vývin napraví prírodnú chybu, nesplnila sa.

(M. Kukučín - Neprebudený)

Za našeho života vymřela čtvrtina všech živočišných druhů. Spotřebovali jsme více přírodních zdrojů, než lidstvo za celou předcházející historii. A žijeme na počátku století, ve kterém je konec naší civilizace pravděpodobnější, než kdykoli předtím.

(J. Kalous - Opice na Titaniku)

Jak lidstvo napadne a vykořistí poslední pozůstatky volné přírody, zničí nebo destabilizuje přirozené životní prostředí desítek tisíců druhů rostlin, hmyzu a zvířat. Homo rapiens okrádá planetu o biodiverzitu.

(J. Gray - Kacířství)

Jsme poučenější o to, že za těch patnáct až dvacet tisíc let jsme už xkrát se pokusili najít modus vivendi „dvou kvalit v nás” a že jsme slyšeli už řadu upřímných zoufalců, kteří radili vzít útočiště v náručí (či spárech) života přírody - a že to nikdy nic nepomohlo a nic nevyřešilo.

(E. Bondy - Juliiny otázky)

Pohlížet na přírodu, jako by byla důkazem dobroty a péče nějakého boha; interpretovat dějiny ve prospěch jakéhosi božského rozumu, jako trvalé svědectví mravního světového řádu a konečných mravních úmyslů; vykládat vlastní zážitky, jak je velice dlouho vykládali zbožní lidé, jako by bylo vše osudem, vše pokynem, vše vymyšleno a sesláno jen kvůli spáse duše: to už je pryč, to má svědomí proti sobě a každému citlivějšímu svědomí to platí za neslušné, nečestné, za lhářství, zženštilost, slabošství, zbabělost.

(F. Nietzsche - Radsotná věda)

Legálně nám nemůže nic bránit, abychom odešli žít do přírody jako primitivní lidé nebo abychom se pustili do samostatného podnikání. Ale v praxi už zůstalo jen málo volné přírody a v ekonomice je prostor pouze pro omezený počet vlastníků malých podniků.

(T. Kaczynski - Manifest)

Myslí a premieta neustále; ale nie ako Človek, ale ako príroda. Vyhranila si všeobecný zmysel, ktorý jej nikto neodpozoruje.

(J. W. Goethe - Príroda)

Světový názor, že jsme odděleni od zbytku přírody a můžeme existovat, aniž bychom se starali o biosféru, není závěrem založeným na racionálním zkoumání, je to dědictví vyšinuté náboženské tradice.

(J. Gray - Kacířství)

Nelze popřít, že v dlouhodobé perspektivě nad každým z těchto velkých hlasatelů účelu zvítězil smích a rozum a příroda: krátká tragédie se posléze vždy zvrátila a změnila ve věčnou komedii bytí a nespočetné vlny smíchu - řečeno s Aischylem - se musí nakonec převalit i přes největšího z těchto tragédů.

(F. Nietzsche - Radsotná věda)

Je husárom; no nevidno koňa, že by sa pri ňom pásol, ani uniformy, že by zatušovala nedostatky, ktoré od matky prírody pochodia.

(M. Kukučín - Neprebudený)

Vše, co s oblibou humanitáři, zbožné duše a velebitelé přírody oslavují jako „přirozené” (sic!) hodnoty pro člověka, jsou jen samoúčelné a sebestředné projevy biotu, v nichž žádná hodnota není, v nichž je pouze určitá biotická funkce. Ani z nich nějaké hodnoty ve skutečném slova smyslu nelze derivovat.

(E. Bondy - Juliiny otázky)

Jeho tvár nakrivená úsmevom. Vidno, že príroda určila ho na biedu, strádanie — tento úsmev mu tak nesvedčí!

(M. Kukučín - Neprebudený)

Křesťané věří, že lidstvo dělí od přírodního světa nepřekročitelná propast; ostatní zvířata existují, aby nám sloužila. Dalo by se ovšem říct, že biblický popis toho, jak bůh udělil člověku nadvládu nad všemi ostatními živočišnými druhy, by mohl znamenat povinnost starat se o ně - tento názor zastávali františkáni, kteří věřili, že ostatní zvířata mají stejně jako lidé duši.

(J. Gray - Kacířství)

Jistě vystaví lidi ještě většímu ponižování a přírodě bude ještě více ubližováno, a pravděpodobně povede k většímu společenskému rozkladu a psychickému utrpení a může vést rovněž ke zvýšení fyzického utrpení dokonce i ve vyspělých zemích.

(T. Kaczynski - Manifest)

Vedeni rukou přírodního výběru, snažíme se dál šířit vlastní geny a geny svého kmene. Lidská neschopnost vidět dál než za horizont několika příštích let se vymstí, stejně jako skutečnost, že nejsme programováni ke spolupráci mimo určité úzké struktury.

(J. Kalous - Opice na Titaniku)

Všetko, čo sa zveličí, vybočuje zo zmyslu divadla, ktorého poslaním od nepamäti bolo a je i teraz nastavovať zrkadlo prírode, ukazovať cnosti jej krásu, zlobe jej ošklivosť a dobe jej vernú podobu, jej odtlačok...

(W. Shakespeare - Hamlet)

Proč byla příroda k člověku tak skoupá, že jej nenechala svítit, jednoho více, druhého méně, podle jeho vnitřní plnosti světla? Proč nejsou velcí lidé při svém vzniku a zániku tak krásně viditelní jako slunce? Oč nedvojznačnější by byl veškerý život mezi lidmi!

(F. Nietzsche - Radsotná věda)

I když některé kultury lovců-sběračů možná dosáhly vratké rovnováhy s přírodou a řada buddhistických národů projevila pozoruhodnou sebekázeň v chování ke zvířatům, dějiny lidských vztahů s ostatními zvířecími druhy jsou záznamem téměř nepřerušené dravosti a hrabivosti. Ničení prostředí se zdá prostě být v povaze té bestie.

(J. Gray - Kacířství)

K nenormálním podmínkám přítomným v moderní industriální společnosti patří přelidněnost, izolace člověka od přírody, vzrůstající rychlost společenských změn a rozpad malých přírodních komunit, jako je rodina i se vzdálenými příbuznými, vesnice či kmen.

(T. Kaczynski - Manifest)

Lovci-sběrači se dívali na svou kořist jako na bytosti sobě rovné, pokud ne dokonce lidem nadřazené, a zvířata byla v mnoha tradičních kulturách uctívána jako božstva. Humanistický pocit propasti mezi námi a ostatními zvířaty je úchylka, normální je cítit se součástí ostatní přírody.

(J. Gray - Slamění psi)

Představuje-li si někdo, že třeba odstraněním válek mezi lidmi dojde k rozvoji andělskosti, velice se asi mýlí, bude-li s živočichy, rostlinami i neživou přírodou jednat lidstvo i nadále tak, jak je koneckonců jako biologický druh nuceno.

(E. Bondy - Juliiny otázky)

Levičáctví je dlouhodobě neslučitelné s přírodou, lidskou svobodou a s likvidací moderní technologie. Levičáctví je kolektivistické; touží spoutat celý svět (jak přírodu, tak lidstvo) v jediný unifikovaný celek.

(T. Kaczynski - Manifest)

Chce-li totiž společnost jako celek neustále zvyšovat svou materiální úroveň, je třeba, aby někde brala zdroje. A jedním ze základních zdrojů je příroda. Abychom mohli žít „lépe“, musíme více vyrábět, více těžit, více znečišťovat.

(J. Kalous - Opice na Titaniku)

Člověk stále rychleji hledí uniknout tlaku biotu (přírody), který ho hledí pohltit tím, že ho sráží na kolena a přinutí ho k návratu do neodlišenosti, k ohavné Blut-und-Boden (symbióze s biotem) a bios s neustálou pohotovostí si přizpůsobuje, ba přivlastňuje všechny výdobytky lidského rodu, aby je obrátil jen ke svým účelům. Není divu, vždyť boj člověka s biotem není bojem s vnější přírodou, nýbrž s přírodou uvnitř.

(E. Bondy - Juliiny otázky)