Historie není vzestupnou spirálou lidského pokroku a dokonce ani drápáním se krok za krokem do lepšího světa.
Je to nekonečný cyklus v němž na sebe vzájemně působí měnící se znalosti a neměnné lidské potřeby. - J. Gray
Citáty na podržanie nálady
(...mizantropickej...)
* * *
Nie zvieraciu beštiu krotíme tou takzvanou ľudskou časťou, ale ľudskou beštiou ničíme cnostné zviera v nás.
(Mizantrop)
S nárastom rozumnosti sa plodenie potomkov stáva drzým zločinom, ďaleko presahujúcim závažnosť vraždy.
(Mizantrop)
Človek je „smejúci sa živočích". No aj opica sa smeje, ako poukázal Mr. Darwin, a aj austrálsky vták zvaný somár chichotavý. Nie - človek je tvor, ktorý sa červená. Jediný tvor, ktorý sa červená - a ktorý sa má prečo červenať.
(M. Twain - Prekliate ľudské pokolenie)
Zdá sa, že boh stvoril ľudí, aby ma nimi striedavo nasieral a zabával, pričom si vôbec nevšimol, že on sám tú rolu plní dokonale. Ten sráč nebeský.
(Mizantrop)
...vôbec nerozmýšľajú, len si myslia, že rozmýšľajú. Veď ani nemôžu rozmýšľať; ledva dvaja ľudia z desaťtisíc majú čím rozmýšľať.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Človek je úžasný čudák. Aj ten najlepší by sa dal prirovnať najviac ak k poniklovanému anjelovi nižšej triedy. Toho najhoršieho ťažko opísať a predstaviť si; skrátka a dobre, je to sarkazmus. A pritom nazýva sám seba lichotivo a nanajvýš úprimne „najušľachtilejším dielom Božím". Vravím vám čistú pravdu. A nevymyslel si to len nedávno, tvrdil to odjakživa a uveril tomu. Uveril tomu a nenašiel sa nik, kto by sa mu vysmial.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Na Zemi títo ľudia nevydržia v kostole dlho - nanajvýš hodinu a štvrť, aj to len raz za týždeň, a to v nedeľu. Raz za sedem dní. A ani vtedy sa bohvieako netešia, že pôjdu do kostola. Len si predstavte, čo im poskytuje nebo: „kostol", ktorý trvá večne, a nedeľu, ktorá nemá konca!
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Každý človek na svete vlastní svoj dielik rozumu, väčší alebo menší. Či je veľký alebo malý, vystatuje sa ním.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Zapamätajte si: v ľudskom nebi sa rozum netríbi, ani sa nemá kde uplatniť. Za rok by tam zhnil - zhnil a zosmradol. Zhnil a zosmradol - a stal by sa svätým. Aké šťastie: pretože len svätý by vydržal radosti toho blázinca.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Človek je stroj. Samočinný stroj. Skladá sa z tisícov zložitých a jemných mechanizmov. Fungujú harmonicky a dokonale, v súlade so zákonmi, ktoré ich usmerňujú a ktorým človek nerozkazuje, nevládne, ktoré neusmerňuje. Stvoriteľ naplánoval nepriateľov pre všetky tieto mechanizmy. Majú za úlohu kaziť ich, domŕzať, prenasledovať, poškodzovať, sužovať ich bolesťami, útrapami a napokon ich zničiť.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Cirkev i ľudia ho nazývajú otcom na nebesiach. A on vynašiel muchu a poslal ju, aby roznášala tieto poľutovaniahodné zdĺhavé útrapy, melanchóliu, chorobu a skazu telesnú i duševnú úbohým divochom, ktorí vôbec neublížili Veľkému Vinníkovi.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
Človek si len zriedka vyberie obyčajný fakt, ktorý by si zle nevysvetľoval. Inakšie nemôže, lebo tak je vybudovaný zmätok, ktorému sa vraví ľudská myseľ.
(M. Twain - Listy zo Zeme)
To že bol život? Nože horsa! Ešte raz!
(F. Nietzsche - Tak vravel Zarathustra)
„Človek človeku vlkom“ (homo homini lupus).
Život může být vskutku žit jen tenkrát, nemáme-li o něm ponětí.
(I. Diviš)
Počúvame jej zákony, aj keď im odporujeme; pôsobíme s ňou, aj keď chceme pôsobiť proti nej.
(J. W. Goethe - Príroda)
Co ví opičí horda, ta smečka psů, zlomyslnými bohy na řetězu vedených, mrskaných, štvaných o intelektuální poctivosti? „Nejvyšší duchové“ myslili dosud právě tak zvířecky instinktivně, jako srali.
(L. Klíma)
Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.
(A. Schopenhauer)
Víra v pokrok je Prozakem intelektuálů.
(J. Gray - Kacířství)
Človek, to je čosi odporné.
(Mizantrop)
Aj to najneprirodzenejšie je príroda. Kto ju nevidí všade, nikde ju nevidí správne.
(J. W. Goethe - Príroda)
„Myslenie“ ako ho určujú teoretici poznania vôbec neexistuje; je to celkom svojvoľná fikcia získaná vyzdvihnutím jedného elementu z procesu a odrátaním všetkých ostatných, je to umelé upravovanie s cieľom zrozumiteľnosti...
„Duch“, niečo, čo myslí: azda dokonca „duch absolútny, čistý, pur“ - táto koncepcia je druhým odvodeným dôsledkom falošného sebapozorovania, veriaceho v „myslenie“: tu sa, po prvé, vymýšľa akt, ktorého vôbec niet, „myslenie“, a, po druhé, vymýšľa sa subjekt-substrát, v ktorom sa tvorí každý akt tohto myslenia a nič iné: to znamená, že tak čin, ako aj činiteľ sú fingovaní.
(F. Nietzsche - Vôľa k moci ako poznanie)
To ty si slovo láska
napísané na tabuli sveta
bielou kriedou.
To ja som plný narkotík
a jedov.
Spím iba s najhoršími,
to sú: hnev a nenávisť.
(M. Válek - Slovo 4)
Koniec sveta? Možno že už dávno bol, len sme si to nevšimli. Je to ako s niektorými takzvanými významnými ľudmi, ktorí netušia, že sú už dávno mŕtvi.
(M. Lasica)
„Vojna všetkých proti všetkým“ (bellum omnium contra omnes).
(T. Hobbes - O človeku)
Darwinova teorie učí, že zaujetí pro pravdu není pro přežití nebo množení nutné, je naopak často nevýhodou. Mezi lidmi jsou nejlepšími podvodníky ti, kdo klamou sami sebe. Podvádíme se, abychom lépe podvedli ostatní. Milenci, který slibuje věčnou věrnost, uvěří jeho milenka spíše tehdy, pokud tomu věří i on sám; přičemž není o nic pravděpodobnější, že svůj slib dodrží. V soutěži o partnery je dobře vyvinutá schopnost sebeklamu výhodou. Totéž platí v politice a mnoha dalších oblastech.
(J. Gray - Slamění psi)
„Člověk má v hlavě orla a nohama trčí v lejnech. Kdo byl ten blázen, který ho stvořil? Kdo ho to smíchal z oslích uší a lvích zubů? Co je ztřeštěnějšího než život, než svět? Stvořit je mohlo jen všemohoucí šílenství.“
(Christian D. Grabbe)
Nadovšetko miluj rodný jazyk,
svoju reč.
Je zamat
a je meč.
Nevhodný dotyk nech ju nepokazí.
So slovami hovor, iba keď ste sami.
Vyberaj ich ako drahokamy.
Nie každé je také ako včera.
Ustavične hľadaj slová pravdivé a nové.
Zavrhni nezrozumiteľné,
aj tie, čo rodia nudu.
Ber slová priamo z dielne
konštruktéra:
z ľudu!
(M. Válek - Slovo - 5)
Deti vyrastajú a zaraďujú sa do spoločnosti napriek tomu, že sa ich rodičia snažia vychovať.
(Mizantrop)
Rostoucí neochota snášet strasti spolu se sníženou lákavostí slasti má za následek, že lidé ztrácejí schopnost vkládat nepříjemnou práci do díla, které slibuje slast až někdy v budoucnosti. Proto se setkáváme s netrpělivým požadavkem okamžitého uspokojení všech klíčících přání. Naneštěstí je tato touha všemi způsoby podporována výrobci a obchodními podniky a konzumenti si kupodivu neuvědomují, do jaké míry jsou zotročováni například "výhodným" systémem nákupu na splátky.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
Nebuďte zbabelí pri svojich činoch! Nehanbite sa po čine! - Výčitky svedomia sú neslušné.
(F. Nietzsche - Súmrak modiel)
Levičáci prohlašují, že jejich aktivity jsou motivovány soucitem či morálním principem. Morální princip skutečně hraje roli pro levičáka přesocializovaného typu. Ale soucit a morální princip nemohou být hlavními motivy levicové aktivity. NENÁVIST je příliš patrná součást levičáckého chování, stejně jako TOUHA PO MOCI.
(T. Kaczynski - Manifest)
Lilo tak, že všechna prasata byla čistá a všichni lidé špinaví.
(G. Ch. Lichtenberg)
Náboženští fundamentalisté si myslí, že mají lék na nemoci moderního světa, ale ve skutečnosti jsou sami symptomy nemoci, kterou zdánlivě léčí.
(J. Gray - Slamění psi)
Poezie není místem lásky a pro povrchní příjemnosti.
Na lásku je postel, na příjemnost kavárna.
Poezii plnou rvavé a neschůdné skutečnosti lidé nechtějí.
Protože skutečnost zapomněli,
protože se skutečné skutečnosti děsí.
(I. Diviš)
Čosi je zhnité v našom dánskom štáte.
(William Shakespeare - Hamlet)
Proroku Mohamede, tys měl z opia vlčí mlhu! Ó Buddho, ó ty Probuzený, spi dál! Ježíši Kriste, komu chceš cpát tvůj kříž? Stvořili jste jenom obraz sebe, a ne obraz světa. Otrocká lůza vás hypnoticky následuje jako krysy krysaře, a to znamená, že jste ordinérní jako ona.
(Misantrop - Sentence o lidském smradu)
LUCIFER -- Veď každý človek túži po moci, a tento pocit - nie ten o bratstve - široké masy pod zástavy ženie, hoc neobsiahnu pojem slobody, len čosi ako tušenie ich vedie za všetkým novým, každou novotou, čo popretím je existujúceho; v tom vidia masy stelesnenie snov o ľudskom šťastí a o blahobyte.
Ľud hlboké je more, lúče slnka ním nepreniknú; bude stále temné, len vlna, ktorú vyhodí na povrch, zaskvie sa v slnku; možno si tou vlnou.
ADAM -- A prečo ja?
LUCIFER -- Tak potom niekto iný, u koho tento inštinkt ľudu dozrel a ktorý v mene slobody sa votrie na tvoje jasné miesto, faraón. Dav nič nezíska, vladár ostane a zmení sa len vladárovo meno.
(I. Madách - Tragédia človeka)
Celkem vzato jsou domácí zvířata vskutku smutnou karikaturou svého pána.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
To ty si dobrá zvesť.
Ja som päsť
v tvári harmónie
starého sveta, ktorý hormóny je
a chce byť bez vrások.
(M. Válek - Slovo - 4)
Nejsvobodnější člověk není ten, který jedná na základě důvodů, které si pro sebe zvolil, ale ten, který si volit nikdy nemusí.
(J. Gray - Slamění psi)
Nesrat se se životem. Všichni lidé serou se s ním. To zůstává opovrženíhodným za všech okolností.
(L. Klíma)
Lidé nikdy nedovedli myslet víc než zhruba rok či dva dopředu - ale teprve teď se jim to stává osudným. Nejpozoruhodnější mezi všemi zmíněnými i jinými nebezpečími je to, že lidé to všechno masově odmítají vzít na vědomí, že jim je všechno jedno… Lidstvo se považuje za šest miliard individuí, z nichž každé tragikomicky myslí na pár let svého individuálního prodloužení života neskonale víc než na osud lidstva.
(M. Machovec, 2002)
Ak je niekto filozof, akože vždy sme boli filozofmi, potom nemáme oko pre to, čo bolo a pre to, čo bude: - vidíme len bytujúcno. Keďže však nijakého bytujúcna niet, filozofovi sa ušlo ako jeho „svet" iba imaginárno.
(F. Nietzsche - Vôľa k moci ako poznanie)
Nežije, ale života se drží jak hovno košile.
(I. Diviš)
Keď už človek nemá nič na práci a nevie čo súceho urobiť, robí hovadiny. Vtedy vzniká aj umenie. Ešte aj počas práce, ak mu to práca umožňuje, podlieha inštinktívnemu nutkaniu a oddáva sa snovým úletom, ktoré majú dopad na pôvodný, praktický, účelný zámer a menia ho na niečo, čomu ľudia potom zvyknú pripisovať efemérnu hodnotu: ľudskosť.
In summa: ľudskosť ako dôsledok nepozornosti, nestálosti, sústavného odbiehania, pudovosti - úniku osobného bordelu?
(Mizantrop)
APEMANTES
Ó bohovia, zisk mi netreba,
modlím sa vždy len za seba.
Ochráňte ma od omylu,
veriť ľuďom čo len chvíľu,
veriť kurve ktorá smúti,
psovi aj keď chvostom krúti,
žálárnikovi čo zíva,
priateľovi čo sa skrýva,
Amen!
(William Shakespeare - Timón Aténsky)
Chvat dnešních dnů neponechává lidem čas na to, aby si předem promysleli a ověřili, co se chystají dělat. A pak jsou ještě naivně hrdí na to, že jsou muži činu, a zatím ve skutečnosti přírodu a sebe samé ničí.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
Soucit je nejpříjemnějším pocitem pro ty, kdo jsou málo hrdí a nemají vyhlídek na velkolepé dobývání: pro ně je snadná kořist - a tou je každý trpící - něčím úchvatným. Soucit je proslulou ctností lehkých děv.
(F. Nietzsche - Radostná věda)
„Život“: brodění se hnojnicí, abychom vynesli z ní hovno; člověk: osudem poslaný pes, aby z hnojnice aportoval něco na povrchu plujícího, co s obvyklou rozumností „praktického rozumu“ považuje za zlato (nevidí, že kleslo by ke dnu); teprve když to v držce drží, pozná, že má hovno.
(L. Klíma)
LUCIFER
Daromná snaha. Jednotlivec nikdy
sa nepresadí proti svojej dobe:
doba je rieka a v jej prúde človek
pláva jak môže, ináč utopí sa.
Tí, ktorých chvália dejiny jak veľkých,
storočiu svojmu dobre rozumeli,
no nezmohli sa na ideu novú.
Nie preto svitá, lebo kohút spieva,
on spieva preto, lebo práve svitá.
Lež tamtí, čo na mučenícku smrť
náhlia sa v putách, za výsmechu všetkých,
o ľudskú stopu vidia dopredu,
v ich hlavách svitá nová myšlienka:
mrú za to, čo ich potomci raz budú
vdychovať ako ozón ulice.
(I. Madách - Tragédia človeka)
Oskar Heinroth říkával charakteristickým drsným způsobem: "Hned po letkách kohouta arguse následuje jako nejstupidnější produkt vnitrodruhového výběru pracovní tempo moderního člověka." V době svého vzniku mělo toto tvrzení ještě prorocký charakter, dnes však už skutečnost tuto předpověď daleko překonala.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
Psychoterapie atd. jsou zdánlivě určeny k blahu jedinců, ale v praxi obyčejně slouží jako metody nutící jedince myslet a chovat se tak, jak to vyžaduje systém.
(T. Kaczynski - Manifest)
Hvězdná morálka
Když nebem má tvá dráha vést - co je ti po tmě, hvězdo hvězd?
Ty blaze proleť tento čas: hlas jeho bídy vezmi ďas!
Tvé světlo pro dálný je svět:
Ať soucit nedrží tě zpět!
Buď čista - toť tvá věta vět!
(F. Nietzsche - Radostná věda)
Umění jest ubohé, jako vše lidské. Možno, ať uměleckým ať jiným způsobem, vyjádřit jen obstojně jen věci nízké, jen věci lidské. Velké Tajemství ne.
(L. Klíma)
Praví prorok, že záleží jen na tom, abys vždy byl oblíbencem žen. Je zdravil, jim se klaněl, jim pochleboval, předstíral, že do každé jsi zamilován, a to buď přímo – nakrátko, anebo ještě líp – tajeně, ale aby ona o tomto tajeném obdivu dobře věděla. Pak si žij, bytuj co parazit, budeš zabezpečen! Kdo tu však jako muž mezi nimi kráčí co vlk samotář a zjevně jimi opovrhuje – nebude dlouho živ, a když jednu konečně potká, zahyne na ni vkrátku, na svini krátkou!
(I. Diviš)
Jakým bídákem je svět, v němž je vůbec možná – sebevražda!
(L. Klíma)
Keď jeho život poéziu stráca,
je strašne nudný; stráca všetok pyľ.
Bolo by treba, keď sa zapotáca,
naznačiť jemne, aby pochopil,
aký je chorý a aká je s ním práca.
Nech uzná predsa: nadarmo by žil.
(M. Válek - Zápalky)
Niet ani „ducha", ani rozumu, ani myslenia, ani vedomia, ani duše, ani vôle, ani pravdy: všetko nepoužitelné fikcie. Nejde o „subjekt a objekt", ale o určitý druh zvierat, ktorý prospieva len za určitej relatívnej správnosti, predovšetkým pravidelnosti svojich vnemov (takže môže skúsenosť kapitalizovať)...
(F. Nietzsche - Vôľa k moci ako poznanie)
Ještě štěstí, že podnikatelská úspěšnost nejde vždycky ruku v ruce s vysokou plodností.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
ADAM
Žena je vlastne veľmi čudnou zmesou
medu a jedu, dobroty a zla.
Čím vzrušuje nás? Tým, že dobrotivosť
je žene vlastná, kým neresti
vždy patria dobe, čo ju porodila.
(I. Madách - Tragédia človeka)
"Lidstvo" neexistuje. Jsou jen jednotlivci hnaní rozpornými potřebami a iluzemi, náchylní k slabosti vůle a chybnému úsudku.
(J. Gray - Slamění psi)
Prijatie pravdy znamená často stratu vlastnej tváre a tak výhernou cenou je maska, ktorej sa nevyrovná ani tá z maškarného plesu. Ten kto nedokáže trpezlivo nosiť masku, musí byť opatrný a dobre si rozmyslieť pred kým ju zloží. Inak hrozí vyzradenie. Tento jav nie je zase až tak ojedinelý. Všetko sa väčšinou urovná doznaním odhaleného, že to bola len chvíľková slabosť, že vec zle odhadol a že opäť je riadnym účastníkom plesu. No a nakoniec ho presvedčia, že všetko je tak ako má byť, že sa mýlil.
(Mizantrop)
Většina lidí se o nic nezajímá, vyjma žrádla, šoustání a snad trochu děcek. Obrovitá spousta entit světa je nechává chladnými, nemají proto ani ponětí o tom, kde jsou a kým jsou. Tak prožijou celý život.
(I. Diviš)
Hrdý odejde ze života, kdy chce; všichni však lidé nechávají ze z něho jako z hospody vyhodit.
(L. Klíma)
LUCIFER
Čo sa tak náhliš? Dôjdeš svojho cieľa
skôr ako tuší tvoja duša smelá.
Ty budeš plakať, lebo nič ti nedá;
ja smiať sa budem. No tak, poďme teda!
(I. Madách - Tragédia človeka)
„Hledat sebe“, hloupá fráze, když přece člověk, ať se štětí, jak chce, sebe ustavičně má.
(L. Klíma)
Vývin vedy čoraz väčšmi rozkladá „známe“ na neznáme: - chce však práve opak a vychádza z inštinktu prevádzať neznáme na známe.
In summa veda pripravuje zvrchovanú nevedomosť, cit, že „poznania“ vôbec niet, že snívať o ňom bol druh namyslenosti, ba čo viac, že na to, aby sme „poznanie“ uplatnili čo i len ako možnosť, nám nezostal ani len pojem - že „poznanie“ je protirečivá predstava.
(F. Nietzsche - Vôľa k moci ako poznanie)
LUCIFER
Aké je trápne mužské plemeno!
Raz vidí v žene nástroj zverských chúťok,
z jej nežnej tváre drsnou rukou stiera
peľ poézie, okrádajúc sa
o najskvostnejší kvietok svojej lásky;
potom ju zasa ako bohyňu
na oltár zdvihne, hynie pre ňu v boji
a zatiaľ bozky na jej ústach vädnú.
Prečo si vlastne nevážiš v nej ženu,
ktorá má jasne určený svoj kruh?
(I. Madách - Tragédia človeka)
Strašně oddálil jsem se ode všeho „lidského“. Opovrhuji vším, čeho si lidé cení.
(L. Klíma)
Narastanie „pretvárky" podľa stúpajúcej hierarchie bytostí. Zdá sa, že v anorganickom svete chýba - moc proti moci, celkom surovo - lesť sa začína v organickom; rastliny sú v nej už majstrami. Najvyšší ľudia, ako Cézar, Napoleon (Stendhalovo slovo o ňom), podobne vyššie rasy (Taliani), Gréci (Odyseus); k podstate povýšenia človeka patrí tisícnásobne väčšia úskočnosť...
(F. Nietzsche - Vôľa k moci ako poznanie)
»Vzducholoď nad mestom, v čase, keď dobyli sme vesmír, posobí ako provokácia, ba je to vlastne znižovanie vedy« - napísali miestne noviny - a ich redaktor, holohlavý Sokrates, ten nedoučený sochár...
(M. Válek)
Tamtí sú len šťastní, s pravdou nemajú nič spoločného.
(Mizantrop)
...neboť kolektivní stupidita lidstva dosahuje neuvěřitelných rozměrů.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
ADAM
Och, cítim, cítim, moja duša smelá
nechce len rozkoš lenivého tela,
k novému zmyslu vyprahnutá mieri:
prelievať krv za ideály viery!
LUCIFER
Zas nemožnosťou nadchýnaš sa, Adam,
muža to ctí a je to slávne hádam.
Boh poteší sa tvojej krásnej cnosti,
ale aj čert - bo vedie k zúfalosti!
(I. Madách - Tragédia človeka)
Každá mladá ženská, ale i v letech, tak do padesátky, chce od muže jen dvě věci: vocas a prachy. Promine mu i chlast, když to není rovnou denně, ale vocas a prachy bejt musej.
(I. Diviš)
Po smrti budete mať všetci krásny hrb.
(M. Válek - Dotyky - Nite)
Morálka je choroba, kterou trpí výlučně člověk, a dobrý život spočívá ve vytříbení ctností zvířat.
(J. Gray - Slamění psi)
LUCIFER
Už zunoval som druhé miesto v rade,
aj jednotvárny pravidelný život
a nezrelý zbor detských hláskov v nebi,
čo všetko chváli a nič nezatratí.
Už sa mi žiada boj a nesúlad,
čo nový svet a novú silu zrodí,
kde samotný duch nájde uplatnenie.
Len odvážny ta sprevádzať ma môže.
(I. Madách - Tragédia človeka)
Vieme, že zničenie ilúzie ešte nevytvára pravdu, ale len kus nevedomosti navyše, rozšírenie nášho „prázdneho priestoru“, prírastok k našej „pustote“ -
(F. Nietzsche - Vôľa k moci ako poznanie)
Demokracii si popletli s kanalizací, v níž každý blbec, mstivý podvraťák a zakomplexovaný blemas může kdykoliv ohrozit a smést náročnější a šlechetnější vědomí.
(I. Diviš)
„Nemusia ma milovať,
kým sa boja.
Buď vôľa moja.
Mat."
(M. Válek - Slovo 3)
Dětskost je jedním z nejdůležitějších, nejnezbytnějších a v nejušlechtilejším smyslu toho slova humánních znaků člověka. Schiller praví: „Pouze tehdy je člověk celý, když si hraje.“ Nietzsche píše: „V opravdovém muži je skryto dítě, které si chce hrát.“ Má žena se ptá: „Skryto?“ Když jsem se poprvé viděl s fyzikem Otto Hahnem, zeptal se mě po několika minutách: „Poslyšte, nejste vlastně trochu dítě? Doufám, že mi rozumíte!“
Dětské vlastnosti se nepochybně podílely na utváření člověka. Je třeba se však ptát, zda genetická infantilizace už nedosáhla míry, kdy škodí.
(K. Lorenz - Osm smrtelných hříchů civilizace)
Čo je minulé a čo je budúce?
Nerozoznávam
zvuk padajúcej vody od padajúcej vody.
Som príčinou aj následkom
práve tak, ako motýľ je budúcnosťou húsenice
a húsenica budúcnosťou motýľa.
A láska? A nenávisť?
Ošklivosť a krása?
Až príliš sú si podobné, až príliš,
a sprisahané
až na pot zrkadla,
vyhadzujú nám na oči každý náš omyl.
(M. Válek - Skľúčenosť)
