OČAMI MIZANTROPA

       Na FF UK studoval v l. 1952–57 filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v r. 1969 na UP v Olomouci u prof. J. L. Fischera. Živí se jako archivář. Je extrémně kuriózním myslitelem; hlásí se zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů jsou mu blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. Ve filozofii je subjektivista se sklony ke klímovskému ludibrijnímu solipsismu, v sociologii se zabývá úlohou davů v současné společnosti, v logice teorií deskripce. Jeho exaktní formulace logiky deskripce (v l. 1969–72) vycházejí z Carnapovy sémantiky, numerické taxonomie a Vašíčkovy ideje deskriptivních věd. Své sociologické a filozofické názory publikuje od r. 1993 sporadicky v okrajových sbornících a obskurních časopisech.

       Jeho životní dílo, sedm strojopisných svazků Sebraných spisů nepublikova(tel)ných (6 kg), je svým obsahem i formou pro odbornou i ostatní veřejnost nepřijatelné a z valné části jí nepředložitelné. Jednotlivé svazky obsahují: 1. Tractatus sociologico-pornographicus, 2. Rukojeť ludibrijního egosolipsismu, 3. Kladivo na dvounohý hmyz, 4. Komentář ke Kantovým Prolegomenům, Komentář k Bhagavadgítě, 5. Zůstalost A1, 6. Zůstalost A2, 7. Bohnické listy, Planeta Solipsis, Fekalino, Nové Ecce homo.

Sborníky: Procházka staletími. K sedmdesátinám Zániku Západu, Dissertationes historicae 1, 1993; Pohledy do minulosti. Objektivistické a perspektivistické pojetí dějin, Dissertationes historicae 2, 1994.

Čas. přísp.: The Problem of the Similarity of Objects in Numerical Taxonomy (s Z. Vašíčkem), Journal gen. Microbiol. 1969; The Problem of Similarity of Shape (s Z. Vašíčkem), Syst. Zool. 1971; Some Problems of Descriptions of Sets of Objects, Journal theor. Biol. 1972; Demokratický mýtus a česká společnost, Dnešek 1993, č. 7; K moderním ideologiím, Národ (příloha Pochodně dneška) 1995, č. 4, 5; Masa a elita, Národ 1995, č. 8.