OČAMI MIZANTROPA

LAO-C'

Tao te ťing

 

 

(1) (2) (3) (4)

 

 

57.
Spravuj zemi s opravdovostí,
používej vojska s důmyslností,
získávej svět nevměšováním.
Odkud vím, že tomu tak má být ?
Odtud:

Čím více je ve světě zákazů a zápovědí,
tím více lid chudne.
Čím více je ostrých nástrojů mezi lidem,
tím více je zmatků v zemi.

Čím více chytrosti a obratnosti má člověk,
tím více vzniká výmyslů a výstředností.
Čím více se vydává zákonů a nařízení,
tím více je zlodějů a lupičů.

Proto praví moudrý:
Já nezasahuji - a lid se sám rozvíjí;
setrvávám v klidu a tichu - a lid se sám napravuje;
nevměšuji se - a lid sám od sebe prospívá;
nic si nežádám - a lid sám si uchovává jednoduchost.

58.
Je-li vláda mírná a nevtíravá,
lid je prostý a počestný.
Je-li vláda ostrá a podezíravá,
lid je lstivý a úskočný.

Štěstí, žel, vyrůstá z neštěstí !
Neštěstí, žel, se skrývá ve štěstí !
Kdo rozpozná jejich krajní meze ?
Nemožnost je zastavit ?

Tak se opravdovost zvrací v prohnanost,
dobrota se zvrací v šalebnost.
Pobloudilost lidská trvá věru od nepaměti !

Proto moudrý
může být příkrý, aniž ubližuje,
může být ostrý, aniž zraňuje,
může být přímý, aniž omezuje,
může zářit, aniž oslňuje.

59.
Při správě lidu a službě nebi
nic není tak důležité jako zdrženlivost.
Neboť jen zdrženlivostí se dochází k tomu,
čemu se říká umění včas se ovládnout.

Předcházet včas ústupností znamená
rozvíjet vrcholnou míru ctnosti.
Kdo rozvíjí vrcholnou míru ctnosti,
nemá, v čem by neobstál.

Nemá-li, v čem by neobstál,
nelze poznat meze jeho možností.
Nelze-li poznat meze jeho možností,
pak může obsáhnout zemi.

Obsáhne-li i matku země,
může dojít dlouhého trvání.

Tomu se říká být hluboce vkořeněn
a pevně zakotven,
znát cestu dlouhého života
a stálého nazírání - tao.

60.
Spravovat mocnou říši
je jako smažit křehkou rybu.

Je-li svět řízen v souladu s tao,
démoni v něm neprojevují své síly.
Nikoli proto, že by se jim nedostávalo sil,
ale proto, že svými silami neškodí člověku.

Nejenže svými silami neškodí člověku,
ale tím, že ani moudrý neškodí člověku,
nikdo z nich nikomu neškodí,
takže ctnost se může oboustranně zmnožovat.

61.
Velký stát, který se dovede sklánět dolů,
stává se průsečíkem světa,
plodivou silou světa.

Samice vždy přemáhá samce klidností.
Klid jí dává místo dole.

Tak i velký stát,
dovede-li se sklonit před malým státem,
získává si malý stát.
A malý stát,
dovede-li se sklonit před velkým státem,
získává si velký stát.

Tak jednomu slouží nízké postavení k tomu,
aby si získal,
druhému slouží nízké postavení k tomu,
aby byl získán.

Vše, co velký stát žádá,
je mít a udržet si velký počet lidí.
Vše, co malý stát žádá,
je zapojit se činností do velkého počtu lidí.

Má-li každý z obou dosáhnout to,
po čem touží,
pak ten, který je velký,
se musí umět snížit.

62.
Tao je bezpečným spočinutím všeho tvorstva:
dobrému je vzácným pokladem,
nedobrému je pomocným útočištěm.

Krásná slova mohou přinášet obdiv,
vznešené činy mohou přinášet poctu.
I když je v člověku něco nedobrého,
je třeba ho zavrhovat ?

Proto: když při nastolení panovníka
a jmenování jeho tří ministrů
se předkládají dary z nefritu,
provázené čtyřspřežím vzácných koní,
zdaž daleko lépe nejedná ten,
kdo v klidu sedí a nabízí (darem) toto tao ?

Co bylo důvodem, že staří tolik ctili toto tao ?
Neříká se snad o něm:
kdo po něm prahne, dosahuje ho
a jeho viny mu budou prominuty ?

Proto je tím nejvzácnějším na světě.

63.
Jednej bez zasahování,
uskutečňuj bez vměšování,
chutnej bez vychutnávání.

Nahlížej v malém velké,
v nepočetném mnohé.
Odplácej křivdu ctností.

Připravuj obtížné, dokud je snadné,
prováděj velké, dokud je nepatrné.

Obtížné věci světa je nutno konat od snadných;
velké věci světa je nutno konat od nepatrných.
Proto moudrý tím, že nikdy neusiluje o velikost,
může svou velikost dovršovat.

Kdo lehce přitakává, nutně pozbývá důvěry.
Kdo mnohé bere lehkovážně, nutně má četné obtíže.
Proto moudrý tím, že pokládá vše za závažné,
nikdy se neocitá v obtížích.

64.
Co je pokojné, lze snadno ovládat.
Co dosud není určeno, lze snadno pořádat.
Co je křehké, lze snadno roztříštit.
Co je nepatrné, lze snadno rozptýlit.
Působ na to, co dosud nevzniklo,
pořádej to, co dosud není rozvráceno.

Strom silný jako náruč
vyrůstá z nepatrného výhonku.
Věž vysoká devět pater
vzniká z hrstí nakupené hlíny.
Cesta dlouhá tisíc mil
začíná stopou první kročeje.

Kdo chce v něčem zasahovat, ničí to.
Kdo si chce něco přisvojit, ztrácí to.
Moudrý tím, že nezasahuje, nic neničí,
tím, že si nic nepřisvojuje, nic neztrácí.

Lidé při svém počínání -
kdykoli jsou již takřka u výsledku -
vždy vše zmaří.
Buď proto stejně pečlivý na konci,
jako jsi byl na počátku,
pak nezmaříš žádné dílo.

Proto moudrý
touží (zůstat) bez tužeb
a necení si těžko dostupného.
Uči (zůstat) bez poučování
a napravuje poklesky lidí.
Tím napomáhá tvorstvu,
aby uchovávalo svou přirozenost
a neodvažovalo se zasahovat.

65.
Ti, kdož v pradávnu správně uplatňovali tao,
nesnažili se jím nabádat lid k osvícenosti,
ale k tomu, aby si uchoval prostotu.

Obtíže při správě lidu
vznikají z přílišné zchytralosti.
Řídit zemi se zchytralostí
znamená pohromu země.

Řídit zemi bez zchytralosti
znamená požehnání země.

Kdo zná tyto dvě cesty,
ovládá i dokonalý vzor (vlády).
mít trvale na mysli tento vzor
znamená obsahovat tajemnou ctnost.

Tajemná ctnost je nesmírně hluboká,
nesmírně široká,
je rubem všeho bytí.

Tím dochází k velkému zpodobnění.

66.
Jak je možné, že řeky a moře
mohou kralovat tisícerým údolím ?
Protože se dovedou dokonale sklánět dolů.
Proto mohou být králi tisícerých údolí.

Tak i moudrý (vládce):
aby mohl být nad lidem,
musí svá slova umět klást pod lid;
aby mohl být před lidem,
musí svou osobu umět klást za lid.

Proto může zůstávat nahoře,
aniž jej lid pociťuje jako tíhu;
proto může zůstávat vpředu,
aniž jej lid pociťuje jako újmu.

Proto jej celý svět s radostí podporuje,
aniž pociťuje hněv a odpor.
Protože s nikým nesoupeří,
není na světě nikdo,
kdo by se odvážil s ním měřit.

67.
Všichni na světě říkají,
že má velikost se jeví jako nicotnost.
Avšak zdaž není něco velké právě tím,
že se to jeví jako nicotné ?
Kdyby se to jevilo jako vzácné,
zdaž už dávno by to nebylo bezcenné ?

Mám tři klenoty,
které uchovávám jako poklad:
první je milosrdnost,
druhý je zdrženlivost,
třetí je skromnost, jež mi brání
být prvním na světě.

Kdo je milosrdný, může být odvážný;
kdo je zdrženlivý, může být velkorysý;
kdo se neodvažuje být prvním na světě,
může stát v čele vlády a správy.

Když dnes na úkor milosrdenství roste jen opovážlivost,
když na úkor zdrženlivosti roste jen rozpínavost,
když na úkor skromnosti roste jen panovačnost,
znamená to jistou smrt !

Milosrdnost přináší vítězství v bitvě
a neochvějnost v obraně.
Koho nebesa chtějí ochránit,
toho obklopují milosrdenstvím.

68.
Kdo vyniká jako vojevůdce,
není výbojný.
Kdo vyniká jako válečník,
není prchlivý.

Kdo vyniká v přemáhání protivníka,
není svárlivý.
Kdo vyniká v zacházení s lidmi,
dovede se ponížit.

To se nazývá ctnost smířlivosti,
tomu se říká schopnost zacházet s lidmi,
to znamená sjednocení s nebesy -
od nejstarších dob vrchol všeho.

69.
Ve válečné taktice je známé rčení:
lépe dělat hosta než pána domu,
raději couvnout o krok než vyrazit o píď.

Tomu se říká
postupovat bez výpadu,
odrážet bez střetnutí,
čelit bez nepřátelství,
svírat zbraň bez úderu.

Není většího neštěstí
než podceňovat nepřítele.
Kdo podceňuje nepřítele,
jako by dával v sázku své poklady.

Proto:
zkříží-li se navzájem dvě rovnocené zbraně,
vítězí ten, kdo má slitování.

70.
Slova, jež říkám,
jsou tak snadná k pochopení,
tak snadná k provádění !

A přece není na světě nikdo,
kdo by je dovedl chápat,
kdo by je dovedl provádět !

Slova mají svého původce,
skutky mají svého strůjce.
Avšak protože je nelze poznat,
ani mne nikdo nechápe.

Těch, kteří mě chápou,
je jen vzácně málo,
a proto i já se zdám vzácný.

Proto moudrý,
ač zahalen v hrubou suknici,
chová v srdci vzácný drahokam.

71.
Chápat, co není známé, je vrchol;
nechápat, co je známé, je vada.

Jen ten, kdo se dovede trápit pro tuto vadu,
může se od ní oprostit.

Moudrý je prost této vady,
protože se nad ní dovede trápit.

Proto může být bez vady.

72.
Když se lid neděsí hrozného,
dochází k nejhroznějšímu.

Proto: nečiň jeho životní prostor příliš těsný,
nečiň jeho životní úděl příliš trpký.

Neboť jen nebude-li roztrpčován,
nebude se cítit roztrpčen.

Proto moudrý
má vědomí sebe, aniž pomýšlí na obdiv,
má lásku k sobě, aniž pomýšlí na pocty.

Podržuje jedno a odmítá druhé.

73.
Kdo spojuje statečnost s odvážností,
končívá smrtí;
kdo nespojuje statečnost s odvážností,
zůstává živ.

To obojí může být jak k prospěchu,
tak i ke škodě.
Kdo však pronikne úradky nebes,
aby věděl, co zavrhují ?

Proto i moudrý se tu ocitá v těžkostech.

Tao nebes nesoupeří a vždy dokonale vítězí;
s nikým nehovoří a vždy dokonale odpovídá;
nikoho neláká a vše k němu samo přichází;
zůstává neúčastné a vše dokonale osnuje.

Jak nesmírná, jak rozlehlá je síť nebes !
Její oka jsou řídká - nic však nepropustí.

74.
Když se lid neděsí smrti,
co pomůže vyhrožovat mu smrtí ?

Jestliže lid, žijící v trvalém strachu před smrtí,
se začne chovat vzpurně -
a já mám moc zakročit a ztrestat ho smrtí -
kdo se odváží ?

Vždy je to popravčí, kdo popravuje.
Avšak popravovat místo popravčího,
zdaž to neznamená totéž
jako tesat sekyrou místo tesaře ?

Kdo užívá sekyry místo tesaře,
jen zřídkakdy vyvázne se zdravou rukou.

75.
Lid hyne hlady,
protože nadřízení vymáhají příliš dávek.
Proto lid hyne hlady.

Lid se těžko spravuje,
protože nadřízení příliš zasahují.
Proto se lid těžko spravuje.

Lid bere smrt na lehkou váhu,
protože musí příliš usilovat o život.
Proto bere lid smrt na lehkou váhu.

Zdaž ničím nezáviset na životě
není vzácnější než přeceňovat život ?

76.
Když se člověk rodí, je slabý a poddajný.
Když umírá, je pevný a silný.

Všechno tvorstvo, stromy a rostliny,
když se rodí, jsou vláčné a křehké.
Když umírají, jsou seschlé a ztvrdlé.

Tak to, co je pevné a silné,
směřuje k smrti,
co je slabé a poddajné,
směřuje k životu.

To je, proč zbraně, jsou-li příliš mocné,
nepřinášejí vítězství,
proč stromy, jsou-li příliš zdatné,
neujdou sekyře.

Silné a mohutné má místo dole,
slabé a poddajné má místo nahoře.

 

 

pokračovanie >>>