OČAMI MIZANTROPA

LAO-C'

Tao te ťing

 

 

(1) (2) (3) (4)

 

 

77.
Tao nebes -
zdaž se nepodobá napínání luku ?

Co je vysoko, stlačuje dolů,
co je nízko, pozvedá nahoru.
Odnímá, kde je přebytek,
přidává, kde je nedostatek.

Odstraňovat přebytečné,
napravovat nedostatečné,
toť tao nebes.

Jiné je tao člověka.
Odnímá, kde je nedostatek,
a nabízí, kde je přebytek.

Kdo má takový přebytek,
aby jej mohl nabídnou světu ?
Pouze ten, kdo obsahuje tao.

Proto moudrý
působí, aniž na čem závisí,
dovršuje, aniž na čem lpí.

Zdaž to není tím, že nikdy netouží
ukazovat na odiv svou dokonalost ?

78.
Nic na světě není tak měkké a poddajné jako voda,
a přece v tom, jak zdolává pevné a silné,
ji nic nepřekoná.
Proto ji nemůže nic zastoupit.

Není na světě, kdo by nevěděl,
že slabé překonává silné,
že poddajné překonává pevné,
a přece nikdo neumí podle toho jednat.

Proto praví moudrý:
Kdo na sebe bere poklesky země,
může být vladařem, hodným jména
nejvyššího obětníka boha půdy.
Kdo na sebe bere neštěstí země,
může být panovníkem, hodným jména
krále světa.

Taková jsou slova pravdy
i když se zdají protismyslná.

79.
Dojde-li k smíru ve velké nenávisti,
něco z nevraživosti vždy přece zůstává.
Je možno to pokládat za dokonalé ?

To je, proč moudrý
dodržuje závazky levé strany smlouvy
a neuplatňuje své požadavky vůči druhým.

Ten, kdo má ctnost, trvá na závazcích;
ten, kdo nemá ctnost, trvá na požadavcích.

Tao nebes nezná osobního zaujetí,
vždy však stojí na straně dobrého.

80.
I když je malý stát s malým počtem lidí
a má různé nástroje vlády a správy,
ať jich nepoužívá.

Pečuj, aby lid hleděl na smrt vážně
a neodcházel do vzdálených končin.
I když bude mít lodě a vozy,
nechť není, kdo by do nich vstupoval.
I když bude mít pancéře a meče,
nechť není, kdo by jich používal.

Učiň, ať se lid navrátí
k užívání uzlů místo písma;
ať shledává svůj pokrm chutný,
svůj oděv krásný,
své obydlí pokojné,
svůj způsob života radostný.

Pak budou sousedící země
zdálky na sebe pohlížet -
štěkot psů a kokrhání kohoutů
se bude mezi nimi rozléhat -
a přece bude každý pokojně v stáru umírat,
aniž zatouží přecházet z jedné země do druhé.

81.
Pravdivá slova nebývají líbivá,
líbivá slova nebývají pravdivá.

Co je dobré, nepotřebuje obhajoby,
co potřebuje obhajoby, není dobré.

Kdo ví, nepotřebuje vědomosti,
kdo potřebuje vědomosti, neví.

Moudrý nehromadí.
Tím, že vše činí pro druhé,
sám stále více získává;
tím, že vše dává druhým,
sám stále více dostává.

Takové je tao nebes:
prospívá - a nikdy neškodí.
Takové je tao moudrého:
jedná - a nikdy nesoupeří.